Nejdůležitějším člověkem, který mě v životě myšlenkově formoval, byl můj táta. Maminka vždycky pečovala, abych nelhal, nedělal ostudu, byl dostatečně oblečený a najezený, dbal dobrých mravů a nosil ze školy domů jedničky, ale co se týká názorů na život, formoval mě tatínek. O tom, že má vysokou inteligenci a výborné vzdělání jsem nepochyboval nikdy, ale mnohokrát se potvrdilo, že můj táta vidí za roh. Dokáže skvěle předvídat další vývoj událostí v politice i v běhu světa, má výborný odhad na lidi a umí odlišit to podstatné od nedůležitého. Když jsem se oženil a přestěhoval do Liberce, hrozně mně ty debaty s tátou chyběly.