Tak jsem doma. Byl to skvělý výlet, hodně jsem si odpočinul, vyčistil hlavu a zapomněl na každodenní starosti. Hrozně moc jsem to potřeboval. Během mistrovství světa jsem si uvědomil spoustu věcí. Třeba jak úžasná věc je mít bazén v baráku nebo jak skvělý je den bez mobilního telefonu. Věřte nebo ne, často jsem ho nechával doma a vůbec si na něj na stadionu nevzpomněl.
Myslím, že jsme vyspělou zemí, ve které žijí z celosvětového hlediska nadprůměrně vzdělaní a inteligentní lidé. Pořád jsou však věci, ve kterých na jiné národy nestačíme. Jednou z nich jsou paneláky. V paneláku jsem prožil prvních 20 let svého života a upřímně řečeno, nestěžoval jsem si.
Nebudu nijak zastírat, že lední hokej je pro mě nejkrásnější sport ze všech. Mám v sobě velkou vášeň pro hokej a těžko nesu, že všude, kam jsem dosud za hokejem zavítal, byl hokej ve stínu jiných sportů, především fotbalu. Hodně blízko sportu číslo jedna má hokej v České republice a ve Švýcarsku, ale fotbal pořád v médiích dostává mnohem více prostoru.
Je o mě známo, že jsem sportovní fanatik. Ze všeho nejvíc mám rád hokej. Vůbec nemusí jít o reprezentaci, NHL nebo extraligu. Miluju hokej jako takový… Strašně rád sleduju první i druhou ligu a byl jsem už i na krajském přeboru. Za hokejem jsem vyrazil do Rakouska, Ameriky, Finska, Německa, Švédska ale i třeba do Velké Británie (o tom vám někdy napíšu).
Za Rangers hraje Jaromír Jágr, a proto tenhle hokejový klub z New Yorku má v Čech spoustu fanoušků. Musím se přiznat, že jsem se k nim minulý týden přiřadil také. Přiznávám se bez mučení, že se tak stalo z úplně jiného důvodu. Rangers se totiž postavili vedení NHL a nechtějí se vzdát svých originálních webových stránek, svého vlastního merchandisingu a propagace svých vlastních marketingových aktivit. Bravo, Rangers!
