Slovní spojení uvedené v nadpisu poněkud zmutovalo z Davidova hlasitého výkřiku „are you kidding me?“ na cestě vlakem z volejbalového duelu ve Vratislavi. Lídr esports totiž takto hrozivým hlasem zastrašoval nebohého polského průvodčího, jemuž k vyjádření pocitů muselo stačit pouze jediné slovo cizího původu – Zurück. Zásluhou nejmenovaného redaktora České Lípy, jenž nevinnou frázi nečekaně přetvořil na konverzaci zavánějící vraždou, se pak tato věta propracovala i do naší mluvy v Saskatchewanu.

Po šesti odehraných dnech skončila v Regině základní skupina juniorského MS a naše výprava se přesunula přesně na Nový rok do Saskatoonu. Ještě před tím jsme však v Regině prožili několik zážitků, které stojí za zmínku. Už v úvodu turnaje jsme se seznámili s Chelsou, ženou, která hrála dva roky hokej v pražské Slavii. Českou republiku dobře zná a dokonce trošku umí česky.

Letos jsem přijel do Kanady mimořádně unavený. Měl jsem před Vánoci hodně starostí s Markenem a protože se svět médií potýká s krizí danou nástupem elektronických médií, musel jsem se jako manažer pořádně ohánět, abychom tuto krizi pocítili co nejméně. eSports má sice za sebou nejúspěšnější rok v historii, řadu projektů úspěšně rozvíjíme, vymýšlíme řadu nových věcí, ale musíme pečovat i o ty projekty, které mnoho nevydělávají nebo nám přinášejí problémy. Nejdůležitějším kapitálem naší firmy jsou totiž šikovní lidé a když nebudou mít na čem pracovat, bude mít i firma velké potíže.

Kanada je opravdu hokejová země. Říkají to všichni, kdo tady byli. Já tady ještě nebyl, takže jsem to neříkal, ale už tady jsem, a tak to říkám taky. Lidé v Kanadě prostě hokeji rozumí, chodí na něj, fandí, vědí, kdy mají bučet a kdy tleskat. Zkrátka je to radost zažít hokejový zápas v této zemi. A to jsme ještě neviděli ani jeden zápas domácích…

Zdar lidi, hlásíme se z Kanady z městečka, nebo spíš z vesničky Regina (čti Redžajna). Kromě toho, že tu momentálně probíhá juniorské mistrovství světa, tak tu není vůbec nic zajímavého. Alespoň zatím. V současné chvíli se ještě srovnáváme s časovým posunem (minus 7 hodin) a učíme se dělat věci tak, aby naše práce byla efektivní.