Charakteristickým znakem všech sportovních novinářů by měla být perfektní znalost znalost všech hráčů národního hokejového týmu. Tedy alespoň těch pisálků, kteří v současnosti pobývají na Mistrovství světa. Pokud jste ale přesvědčeni, že Čechy bezpečně rozeznáte už podle jednotlivých formací, stylu bruslení a myšlenkových pochodů, místní hlasatelé vás brzy vyvedou z omylu.
Slunečné počasí a příhodný program šampionátu dnes přímo vybídly k výletu mimo hrnice města Quebec. Cílem naší trasy se staly vodopády na řece Montmorency, které nám ukázaly, že jsme doposud žili ve velkém omylu. To, o čem jsme se domnívali že je už Kanada, bylo zatím jen obyčejné severoamerické předměstí. Ta pravá kanadská divočna je totiž až tam venku.
Včera jsem se okrajově zmiňoval o improvizované síni slávy světového hokeje umístěné přímo v dějišti letošního světového mistrovství. Dnes bych vás rád pozval alespoň takto zprostředkovaně na její krátkou prohlídku. Decentně oddělená čtvrtina obří haly určené pro zábavu fanoušků v téměř mystickém přítmí ukrývá takové množství hokejových pokladů, že davy návštěvníků jen s pokorou přechází od vitríny k vitríně a s plamínky v očích hltají každý detail sportovních artefaktů. Artefaktů, které psaly hokejovou historii.
První věc, kterou jsem před odletem pečlivě uložila do kufru a třikrát zkontrolovala, byla paměťová karta do foťáku. Ne, že bych se bez ní neobešla, koneckonců foťáky tu máme všichni, ale tahle byla unikátní. Byl na ní nápis Canadian Press a po Mistrovství světa juniorů zůstala ležet na podlaze press centra v pardubické hale. Prostě mi přišlo logické vzít ji s sebou a vrátit. I když na ní žádné fotky nebyly, což jsem zjistila až později:-)
Dejte lidem hry a budou šťastní. To se říkávalo už ve starém Římě. A platí to stále. Přímo vedle Pepsi Colisée je v obrovské přilehlé hale umístěno zázemí pro fanoušky v té nejvyšší úrovni. Na ploše snad dvou fotbalových trávníků si můžete projít improvizovanou síň slávy světového hokeje. Nechybí zde relikvie z nejstarší doby, výstroj velkého Wayna ani hrané dresy evropských velikánů. To je ale jenom začátek. A to největší překvapení nás pak čekalo při odchodu z obří budovy.
Pokud si o dění na MS chcete přečíst něco zajímavého a originálního v češtině, máte jen málo možností. Zajímavost se snaží hledat Václav Jáchim na hokej.cz, občas něco vypíchne Robert Záruba v TV nebo Tomáš “Albi” Lörincz v rozhlase, tištěná média se ale soustřeďují na mainstreamovou potravu pro široké masy, které ale vás, čtenáře našeho blogu, uspokojit nemůže.
