S T O C K H O L M – (od našeho zpravodaje) Byla to dlouhá cesta. Na začátku všeho vlastně bylo to, že jdete do hokejové redakce, protože nabízí přivýdělek tím,…

„Tohle jsem opravdu nečekal,“ říká mistr Karel Gott po každém vítězství ve Zlatém slavíkovi, anketě české populární hudby. Zřejmě stejně jsem reagoval já, když mi v červenci 2018 sdělil kolega z Dukly Tomáš Kalas, že pojedu na Švédské hokejové hry v únoru 2019. Na eSporťácký sraz jsem nemohl a tahle zpráva mě hodně potěšila. Vždyť o rok a čtvrt dříve jsem se účastnil finské Karjaly. Kolega nevtipkoval, dlužno však říct, že výrazně větší radost jsem měl z jeho úspěchu. Když jsem ho před sezonou 2017/2018 bral do redakce, říkal jsem mu, že v případě pilné a poctivé práce se může dostat na zahraniční cestu také. Asi mi příliš nevěřil, nicméně jeho výjezd na nadcházející hokejový šampionát toho důkazem.

Původně to mělo být Švédsko, ale mnohem menší Örnsköldsvik a Umeå daleko na severu v rámci mistrovství světa hráčů do 18 let. Avšak to se koná až v dubnu a maturita čeká… Proto jsem místo toho zamířil na Beijer Hockey Games do Stockholmu. Sice nevím, jaké by to bylo na osmnáctkách, ale rozhodně nelituju!

Na letišti se scházíme všichni s časovou rezervou. Já, Tom Lysý, Dan Gargulák, Tomáš Honzejk a vedoucí výpravy Daniel Souček, jediný, koho jsem znal (pak jsme tedy ještě ve Švédsku potkávali i Lukáše Kratochvíla). A první práce hned na terminálu 3, fotíme pro Instagram národního týmu! Sice jen mobilem, ale co se dá dělat.

Měl to být běžný ligový zápas a běžný onlajn z dalšího zápasu Valašského Meziříčí. Týmu ze Druhé ligy, který se už několik sezón skromně plácá ve třetí nejvyšší soutěži po postupu z krajského přeboru. Jako už nespočetněkrát předtím jsem nasedl do auta a vydal se ze Vsetína směr Zimní stadion Valašské Meziříčí, kde své klání odehrává právě domácí tým Bobrů.

V listopadu roku 2018 jsem poprvé dostal možnost s eSports vycestovat na zahraniční akci, podíval jsem se do Finska na hokejový Karjala Cup. Celá akce byla od začátku až do konce bez chybičky, díky všem zúčastněným za skvělou partu a úžasný zážitek.

Jako blesk z čistého nebe. Píše se pondělní podvečer a v bytě v jednom z nejhezčích měst České republiky, čímž mám na mysli samozřejmě jen a pouze Karlovy Vary, zvoní mobilní telefon. Po dlouhém přemýšlení, zda neznámé číslo vyslechnout, jsem hovor přeci jen přijal.

„Ahoj Matěji, tady David…“